Kolikrát během svého života projdete fází zmaru či nedostatku pochopení, nedocenění? Kolikrát se vám chtělo se vším seknout, zavřít za sebou dveře a už se nevracet? Jak často jste se zlobili či se zlobíte na sebe, že je něco co udělat nechcete, a stejně to nakonec uděláte? Zkoušeli jste se někdy během dne či večer zastavit a udělat si „rekonstrukci“ dne?

Těch otázek, které bych na vás sypala je velké množství, ale to není hlavním záměrem tohoto článku. Chtěla bych vás přimět se na chvíli zastavit a podívat se jaký život žijete. Jak jste se sebou spokojení a jestli vaše přání, touhy, vize jsou v průběhu let naplňovány. Jestli vše co děláte, čemu a komu dáváte svůj čas a pozornost, stojí za to. Protože jsme tady jen na chvíli. Čas běží všem stejně, ať jste chudí či bohatí, ženy či muži, ať jste jakéhokoli vyznání, víry, profese. Tak ho nepromarněte malichernostmi a zbytečnými střety. Zaměřte se na to, co je pro vás v životě důležité – samozřejmě pro každého je to něco jiného – a žijte svůj vlastní život. SVŮJ!! Ne nikoho jiného.

Člověk je ve své podstatě tvor tvořivý a pracovitý. Nemůže nic nedělat. Jeho tělo ani mysl pro to není biologicky nastavené. Práce člověka rozvíjí, posouvá, formuje a v konečném důsledku živí. Na všech úrovních. Pokud děláte práci, která vás vnitřně naplňuje a dává vám smysl, gratuluji. Pokud ne a nejde to jinak, najděte si aspoň něco co na ní rádi máte, a zároveň si plňte další přání, které s prací nesouvisí. Jestli jste neustále nespokojení s čímkoli, tady žádná rada nepomůže, asi vás nespokojenost naplňuje… a proč by ne.

Říká se, že vše je v rukou Božích. Možná ano, možná ne. Každopádně zodpovědní za svůj vlastní život a svá rozhodnutí, jsme mi sami. A když si řeknete JÁ MŮŽU, otevřou se vám dveře nekonečných možností.

Jaké čaje bych vám doporučila?